Ambivalentní přístup, těžké slovo, ale není lepší způsob, jak popsat dojmy po týdenním odpočinku. Například kuchyně. Chutné, trochu místní a trochu evropské, a přesto porce téměř všeho vydává obsluha v často stopových množstvích, tak proč musíte stát otravné fronty na atraktivnější položky menu. Pláž, báječně umístěná na úpatí útesu, je malá, písčitá, s útesem, který můžete obdivovat hodiny, zvláště když se s maskou vydáte za pobřežní mělčiny. Na druhou stranu, když se zeptáte na molo , plavčík viditelně smutní a v italsko/arabsko/anglicko/ruském dialektu s odzbrojující upřímností říká, že „je to v plánech“. S lehátky však problémy nejsou, pláž je na arabské poměry také celkem dobře udržovaná, jsou zde sprchy se sladkou vodou a dva bary otevřené až do západu slunce. A opět obsluha milá na denní bázi, neptá se na bakšiš (to mě fakt rozčiluje), veselá a komunikativní. Když jsme ale vešli, místo objednaného pokoje 3 + přistýlka nás dali do dvoulůžkového pokoje velikosti lehátka, v prvním patře s výhledem na silnici. Přechod na něco více odpovídající našim představám o pokoji v hotelu u exotického moře si vyžádal rozhodný zásah na recepci. Samotný hotel je pěkný, v arabském (alespoň podle mých představ) stylu, po areálu jsou rozesety malé budovy, zrekonstruované v Očistci, některé vyžadují rekonstrukci, ale ani ve starších nejsou žádné tragédie. Mezi nimi byly v listopadu 2 velké bazény s ledovou vodou a jeden menší s vyhřívanou vodou, ale nic šíleného, koupat se dalo, ale žádná velká tepelná pohoda by nebyla. A je tu i tato hospoda u moře. Snídaně a večeře se tradičně podávají ve velké jídelně vedle recepce, ale prostor na oběd je opravdovou lahůdkou. Přímo u pláže, v polovině svahu útesu směrem k vodě. Vyrobeno převážně ze dřeva, otevřené do modrých vod Rudého moře pod ním.