Hotel Achilion

V sobotu jsme přijeli do hotelu. V neděli večer nám majitel přes průvodce oznámil, že se musíme přestěhovat do jiného pokoje, protože tento dali někomu jinému. Byli jsme tím strašně překvapeni. Cestujeme už 10 let, ale něco takového se nám ještě nestalo. Právě jsem vyprala spoustu prádla a chtěli jsme už spát. Řekl, abychom si sbalili kufry, které můžeme nechat na recepci, a večer, až se vrátíme, nám někde dají pokoj. To jsme ale odmítli. Požádali jsme, aby nás nechali odpočívat. Přijeli jsme sem na dovolenou, abychom si odpočinuli, chceme klid, ne stěhování. Asi 4-5krát běhal průvodce mezi majitelem, který byl v přízemí, a naším pokojem v patře. Vždycky vymysleli něco nového, kdy a kam se máme přestěhovat. I když jsme říkali, že nikam nepůjdeme. Zeptal jsem se, jestli jsme něco pokazili? Řekl, že ne, tak jsem požádal, aby to opravil ten, kdo udělal chybu. Chceme spát. To trvalo asi půl hodiny. Už bylo navrženo, že si můžeme věci dát u průvodce nebo se přestěhovat do pokoje naproti, atd. Situace se vyhrotila tak, že průvodce nás požádal, abychom šli dolů a promluvili si s majitelem. Udělali jsme to. Překládal. Řekl, že už o Vánocích slíbil tento pokoj někomu jinému, takže se musíme přestěhovat. I my jsme mu řekli, že nikam nepůjdeme, přijeli jsme odpočívat, ať nás nechají být. Nakonec jsme mohli zůstat do 20. dne. Můj manžel měl operaci srdce. Mysleli jsme, že odpočinek přispěje k jeho uzdravení. Už jsem se o něj bála, že se mu něco stane. Pak mi stouplo krevní tlak a bolela mě hlava. Mysleli jsme, že noční můra skončila, když 19. večer všechno začalo znovu. Nejhorší na tom bylo, že kvůli špatnému počasí přesunuli jízdu džipem na 20. den. Situace byla podobná: sbalte kufry a zítra večer, až se unavení vrátíme, dostaneme někde pokoj. Znovu jsme řekli, ať nás nechají odpočívat, nikam nepůjdeme. Právě jsme chtěli znovu jít spát, když začali. Už bylo navrženo, abychom šli dolů a dali si s majitelem pivo. Řekla jsem, že nepijeme alkohol a nechceme vyjednávat, chceme spát.